V létě místo auta vytáhněte kolo, láká cyklokoordinátor Petr Gelnar. V rozhovoru mimo jiné prozradil, jaké trendy můžeme v Brně aplikovat z jiných měst či ze zahraničí a jak má vypadat ideální cyklostezka.
Nejfrekventovanějšími místy pro brněnské cyklisty jsou stezky kolem řek. Zároveň jsou i nejbezpečnější. „Jsou to cyklostezky podél řek Svratky a Svitavy, které jsou oddělené a slouží pouze cyklistům, popřípadě chodcům. Jsou bezpečné, protože se tam nepohybují žádná motorová vozidla,“ přibližuje Gelnar. Mnoho problémů však vzniká na cyklostezkách, které vedou městem. „U nich řešíme, že nejsou dobře napojené na okolní síť. Cyklista si mnohdy neví rady. Musí najet třeba do silnice a tam – vzhledem k hustotě motorové dopravy v Brně – si nepřipadá bezpečně,“ poukazuje na hlavní komplikace cyklokoordinátor.
V létě místo auta vytáhněte kolo
Bezpečnost pro cyklisty se snižuje s vidinou motorové dopravy. „Nejbezpečnější jsou cyklostezky. Pak máme cyklopruhy a tzv. piktogramové koridory,“ říká Gelnar. Počet cyklistů, kteří se po stezkách pohybují, se liší v průběhu ročních období. Nejvíce cyklistů určitě vyjíždí v létě. „V červnu se četnost cyklistů na stezkách – okolo řek a na nejvýznamnějších komunikacích – pohybovala okolo 4 tisíc za den,“ informuje konkrétněji Gelnar.
Sbíraní takovýchto informací je poměrně různorodé. Brno využívá 14 kamerových snímačů a také možnosti aplikace Strava, se kterou cyklisté sdílí data ze svých cest. „Někdy probíhá měření i ručně, kdy někdo sčítá, kolik cyklistů v daném místě projede,“ doplňuje Gelnar.
Na otázku, jaké město je podle Gelnara vhodné pro cyklisty, odpovídá jednoznačně. „Nejideálnější je moje rodné město. V Krnově je těch lidí, kteří využívají kolo, zhruba 12 % z celkového dopravního mixu. Je tam vhodný profil a žádné velké stoupání. Není tam moc kvalitní infrastruktura, a tak lidé volí kolo na cesty do práce i na nákupy,“ argumentuje Gelnar.
Západní státy jsou na cyklistiku připravené
Gelnar se zúčastnil i velkého počtu zahraničních konferencí, které se zaměřovaly na cyklodopravu v aglomeracích. „Je to většinou velmi intenzivní, protože město několikrát projíždíme na kole, fotíme a natáčíme konkrétní situace. Dívám se ale, i když nejsem na konferenci, a musím říct, že města na západ od České republiky jsou na tom poměrně lépe, co se týče přístupu k cyklistické dopravě,“ dodává Gelnar.
Jak posílit pocit bezpečí při cestě na kole? „Samozřejmě víme, že skoro 80 % cyklistů má za sebou autoškolu, takže mýtus, že cyklisté neznají pravidla silničního provozu, můžeme vyvrátit. Máme ale taková nepsaná pravidla, na která si musíme dávat pozor,“ varuje Gelnar.
Pozor na nebezpečné situace v provozu
„Například momenty, kdy si jako cyklista musíte uvědomit, že vás spoustu lidí nevidí. Třeba když se schovávám za nějakým velkým autem (SUV, nákladní auta nebo dodávky) – ta jsou ve městě často přítomná. Ostatní účastníci provozu vás potom nevidí.“ Dalším důležitým faktorem je oční kontakt s ostatními řidiči a ohleduplnost, dodává Gelnar.
Studie odhalují, že výstražné – reflexní – prvky nepomáhají tolik, jak si myslíme. „Určitě bych nedoporučil černou, ale pokud má někdo bílé, červené nebo nějaké oblečení, ve kterém se cítí v pohodě a ve kterém ví, že ho nikdo nepřehlédne, tak proč ne. Nemusí to být nutně fluorescenční zelená, která někoho s módním vkusem asi dokáže od kola odradit,“ argumentuje Gelnar.
Servisní stojany vás zachrání při nečekaných problémech
Píchnuté nebo povolené kolo? Servisní stojany by měly cyklistům pomoct z maléru. Tento trend se ze zahraničních cyklostezek dostává i k nám. „V Brně máme 11 servisních stojanů, které jsou rozmístěné podél cyklostezek. V současné době jsou poměrně využívané – problém ale je, že jsou častým terčem vandalů,“ říká Gelnar s tím, že v sezóně jsou pravidelně kontrolovány každé dva týdny. „Pokud zjistíte na stojanu závadu, obraťte se na nás přes aplikaci Brňáci pro Brno,“ říká.
Parkovací stojany na kola se v posledních letech staly nedílnou součástí měst. „Snažili jsme se pokrýt zejména úřady, budovy veřejné správy, mateřské školky a základní školy. Jestli jich je dostatek, tím si nejsem úplně jistý. Nemáme to zanalyzováno, ale z osobní zkušenosti vím, že bych je ocenil úplně kdekoliv,“ doplňuje Gelnar.
Sdílené koloběžky – dopravní prostředek, nebo pouze nebezpečná zábava? „Pořád se vede diskuze, zda je to dopravní prostředek, nebo ne. Myslím si, že i díky hitu soukromých elektrických koloběžek je vidět, že je to určitě dopravní prostředek a spousta lidí ho tak i používá. Až čas ukáže, jak moc jsme schopni to nějakým způsobem regulovat – nebo jestli to je vůbec udržitelné,“ říká Gelnar.
Sdílené koloběžky mají Brňané v oblibě
Město určilo 640 míst, kam se mohou koloběžky odkládat. „Co ale musím vyzdvihnout, je dobrá spolupráce s provozovateli koloběžek. Koloběžky neleží úplně všude a má to v Brně nějaký systém. Opravdu stojí jenom na určených místech a nikde jinde. To je určitě zásluha toho, že se nám tady podařilo nastavit dialog a spolupráci s provozovateli,“ pochvaluje si Gelnar.
V obytných zónách jsou nově vyznačovány „cykloobousměrky“. Mnoho lidí je označuje za nebezpečné, ale realita je jiná. „Super opatření pro cyklisty. Jsou zaváděny především tam, kde je zklidněná nebo obytná zóna. V Brně je nejvíce jednosměrek. Pokud má cyklista možnost projet jednosměrku v opačném směru, otevírají se mu nové trasy mimo hlavní komunikace,“ pojmenovává výhody Gelnar.
Snížení rychlosti v obytných zónách budí mnoho až vášnivých diskusí. „U 30 km/h rapidně klesá jakákoliv možnost nějakého většího zranění. V 50 km/h je riziko těžkého zranění opravdu vysoké, někdy až 90 %, kdežto u 30 km/h výrazně klesá. Nicméně třicítku určitě nemá smysl zavádět na silnicích pro motorová vozidla,“ dodává na závěr Gelnar.