Měla by se ve městech plošně zavést třicítka, jak požadují někteří aktivisté? Budou modré zóny v celém Brně? A proč si myslí, že cyklisti a motorkáři si za většinu nehod mohou sami? Nejen tato témata jsme probrali s Michalem Radimským, autorizovaným inženýrem v oboru dopravní stavby.
„V historických skriptech byla celá jedna velká kapitola estetika trasy. Dnes když něco navrhujeme (mimo město), tak se spíš strefujeme do územních plánů, než že by si s tím mohl někdo vyhrát,“ říká Radimský.
Trefit se s dopravní stavbou přesně do norem, je podle něj v současné době nemožné. „Letos jsem se během přednášky na konferenci projektování zeptal, kdo v posledním roce naprojektoval nějakou dopravní stavbu, u které nemusel udělat odchylku od normy. Ruce se zvedly velmi vzácně,“ přibližuje odborník, jaká situace panuje v jeho oboru.
V Česku máme normu na projektování silnic a dálnic a 140 stránek této normy se podle Radimského věnuje novostavbám. Jen jedna stránka řeší rekonstrukce a ostatní záležitosti. „Na té jedné stránce je napsané, hele, projektanti a vy všichni, kdo se na tom podílíte, dělejte, jak umíte, snažte se, jak nejlíp to jde,“ vysvětluje.
Řada projektantů dnes při plánování staveb vychází z leteckých snímků, podle Radimského je ale potřeba vydat se na místo, obhlédnout si terén a nasát zde atmosféru. „Když někde jste a obcházíte si to tam, najednou začnou vycházet z domů babičky a dědečkové. A řeknou vám příběhy, které nevíte, třeba kde se vzpříčil kamion. Dozvíte se tam všechno,“ říká Radimský.
Modré zóny po celém Brně
Modré zóny chápe Radimský jako podporu místních obyvatel a něco, co je „postupně společensky velmi nutné“. Pozitivně kvituje například zavedení modrých zón v užším centru Brna. „Člověk tam daleko snáz zaparkoval, když potřeboval třeba na úřad.“
Do budoucna by dle jeho názoru bylo ideální zavést modré zóny po celém městě, aby nedocházelo k situacím, že řidiči budou hromadně parkovat hned za hranicí zpoplatněné zóny. Naráží to ale na odpor některých městských částí, které „tomu nejdou úplně naproti“.
Radimský také poukazuje na to, že v Brně jde ruku v ruce se zaváděním modrých zón omezování rychlosti na 30 km/h. „Ve třicítce se přirozeně jezdí líp. Ale že by měla být všude, plošně? To si zatím neumím představit,“ říká.
„Nehledě na to, že v dopravní špičce se stejně nedá jet padesát, protože pořád někde stojíte. Nebo když přijedete na nějaké sídliště, je tam úzká komunikace a po obou stranách zaparkovaná vozidla. Je opravdu velmi málo střelců, kteří to tam pošlou padesátkou, protože to je fakt nebezpečné,“ dodává.
Za většinu nehod si mohou cyklisti nebo motorkáři sami
Radimský je vášnivý motorkář a na motorce jezdí i po Brně. Několikrát sice zažil dopravní situaci, která ho překvapila, jediné místo, kde se ale opravdu cítí nesvůj, je dálnice. „Motorkáři jsou na dálnici prostě pomalejší než auta. Je to jediné místo, kde se bojím, protože musím pořád koukat do zrcátek. Jinak je motorkář nepotřebuje,“ vysvětluje.
Cyklista nebo motorkář jsou v provozu mnohem zranitelnější než řidič v autě, podle Radimského je tak na místě zvýšená ostražitost. „Své studenty učím tři základní věci, na které je třeba myslet, když sednu na motorku (nebo na kolo). Musím si uvědomit, že mě všichni chtějí zabít, že přednost nemám nikde a že zelená na semaforu nic nezaručuje,“ říká.
„Patřím k lidem, kteří zastávají názor, že za většinu nehod si mohou cyklisti nebo motorkáři sami právě tím, že si myslí, že mají přednost. Nejsme vidět. Ve městě je obrovské množství vjemů, zejména za šera, když všude svítí lampy veřejného osvětlení, přehlídnete motorku i kolo jako nic,“ dodává.
Zákon, podle kterého se cyklista musí objíždět ve vzdálenosti nejméně metr a půl, platí i pro motorky. „Motorka cyklistu předjede snáze. Ale ten zákon, resp. paragraf vznikl velmi zvláštně. Pokud je mi známo, všechny profesní organizace, včetně dopravního inspektorátu nebo policie, řekly, že je to blbost. Polovina silniční sítě v ČR to předjetí neumožňuje,“ poukazuje Radimský.
„Změnilo se něco za ten rok a půl, kdy zákon platí? Když se nedávno ptali ředitele služby dopravní policie, jestli za to někdo dostal pokutu, řekl, že o tom neví,“ dodává Radimský.
Blbci jsou za volantem i za řídítky
Segregování dopravy podle Radimského není cesta, stačí obyčejná ohleduplnost. „Byl jsem dvacet let zpátky v Antverpách a pamatuji si, že tam na chodnících normálně jezdila kola, uhýbali jsme jim a pak mě dvakrát větší rychlostí předjel skútr. Byl jsem z toho vyděšený a kamarád říkal, to je tady normální. Svištěli to po chodníku bez helem a všichni se domluvili,“ vypráví.
„Mám pocit, že i v Brně a obecně v republice se všichni domluvíme úplně na pohodu. Jenom za ten den člověk potká dva, tři kretény, kteří zkazí celkový dojem. Třeba cyklisti v centru. Já tam jdu, mine mě spousta cyklistů. Drtivá většina jede v tramvajovém pásu a pak jdu po České a nějaký kretén na elektrokole to tam pošle třicítkou. A mám si z toho jednoho udělat závěr, že všichni jsou špatný? Blbci jsou za volantem i za řídítky,“ uzavírá Radimský.
Poslechněte si celý rozhovor ve videu nebo podcastu.