Představte si, že jdete po Brně se sluchátky na uších a mobilem v ruce. Vidíte jen 5 % z toho, co byste viděli bez pohledu upřeného na displej. Vaše reakční doba se kvůli sluchátkům prodlužuje o další vteřiny. Stačí chvilka nepozornosti – jedna jediná vteřina – a váš život se může od základů změnit.
Fenomén „smartphone zombies“
Vyšli jsme do ulic Brna a ptali se vás na pohyb po městě. Z oslovených respondentů většina (73 %) ví, že je nošení sluchátek po městě nebezpečné, a polovina je nosí každý den. Neuvědomují si, že se sluchátky v uších potřebuje mozek mnohem více času, aby zaregistroval blížící se nebezpečí. V městské dopravě je přitom každá vteřina navíc kritická.
Když máte nasazená sluchátka, mozek přepíná do jiného módu a nezpracovává zvuky z okolí, protože je zahlcen hudbou. Výzkumy ukazují, že sluchátka prodlužují reakční dobu chodce o další 4 vteřiny. Přitom za každou jednu vteřinu urazí šalina při běžné rychlosti 30 km/h přes 8 metrů.
Smartphone zombie je vyústění závislosti na obrazovkách. Ty na sebe natolik strhávají naši pozornost, že si přestáváme všímat toho, co se děje na ulici. V jednu chvíli se dokážeme soustředit zpravidla pouze na jednu myšlenkovou činnost.
Svět zúžený na displej
Téměř pětina (19 %) dotázaných přiznala, že se dívá do mobilu i při chůzi. Váš mozek však v tu chvíli vypíná periferní vidění. Šalinu přijíždějící z boku tak zaregistrujete, až když je jen kousek od vás. A to už může být pozdě. Šalina totiž tak rychle nezabrzdí (věnujeme se tomu zde).
Následky na sebe nenechají dlouho čekat: 6 % respondentů v našem průzkumu přiznalo, že je kvůli mobilu nebo sluchátkům málem srazila šalina nebo auto, dalších 8 % narazilo do jiného člověka nebo překážky. Každý sedmý dotázaný tedy již na vlastní kůži zažil, kam nepozornost při chůzi vede.
„Periferní vidění se při pohledu do mobilu vypíná. A je řada studií, které to jen potvrzují – děti, které jdou ven s mobilním telefonem, mají sedmkrát větší pravděpodobnost, že budou mít nehodu. Jen proto, že ten telefon mají v ruce a používají ho při chůzi,“ říká neurolog Martin Jan Stránský.
Pozor na autopilota
Právě tam, kde to nejlépe znáte, je riziko paradoxně nejvyšší. Přechod u školy, přes který přebíháte dvakrát denně. Křižovatka, kterou vždycky stíháte proběhnout těsně po přebliknutí na červenou. Váš mozek si tyto trasy zautomatizoval, a právě v tom je problém. Přestanete vnímat okolí, poslouchat a kontrolovat provoz. Nohy jdou samy a hlava je už dávno jinde.
Dopravní psycholog Michal Walter k tomu dodává: „V praxi tomu říkáme provozní slepota. Když máme vychozené trasy, pohybujeme se víceméně automaticky. Dokud se vám nic nestane, tak situaci podceňujete. Řeknete si: ‚Já to nějak rychle přeběhnu.ʻ To je extrémně nebezpečné.“
Tipy pro bezpečný pohyb:
- Sledujte okolí, ne displej: Pokud musíte vyřídit zprávu, zastavte se na bezpečném místě.
- Využívejte periferní vidění: Před vstupem do vozovky zvedněte oči od mobilu. Potřebujete plných 100 % svého zrakového pole, abyste včas viděli přijíždějící auto nebo šalinu.
- Vnímejte všechno kolem sebe: Uvědomte si, že sluch vás varuje před nebezpečím, které ještě nevidíte. Neztrácejte tuto výhodu nasazením sluchátek nebo kapuce.
